Zima, tma a Bůh

Univerzitní profesor na jedné vysoké škole položil studentům otázku: „Stvořil Bůh všechno, co existuje?" Jeden student odvážně odpověděl: „Ano!"

„Stvořil Bůh opravdu všechno?" otázal se znovu profesor. „Ano, jistě." zopakoval student. Profesor však namítl: „Pokud Bůh stvořil všechno, co existuje, tak stvořil i zlo. A na základě toho, co jsme si doposud řekli, můžeme pak tvrdit, že Bůh musí být zlý.

Student se nezmohl na odpověď a umlknul.

Profesor byl spokojený s tím, že se mu podařilo dokázat zmíněnému studentovi, že jeho víra v dobrého Boha je pouhým mýtem.
Ale onen student se ještě přihlásil: „Můžu se vás na něco zeptat, pane profesore?"

„Samozřejmě!" odpověděl profesor.

Student se otázal: „Existuje zima?"

„Co je to za otázku, samozřejmě, že existuje, cožpak vám nikdy nebyla zima?"

Ostatní studenti se začali smát.

Mladý muž odpověděl: „Zima ve skutečnosti, pane profesore, neexistuje. Podle zákonů fyziky platí, že zima je vlastně jen nepřítomností tepla. Každé tělo i každý předmět jsou citlivé na změnu prostředí anebo přenos energie. Absolutní nula znamená úplnou nepřítomnost tepla. Za této teploty se všechna hmota stává nehybnou a reakce neschopnou. Zima tedy neexistuje. Člověk jen používá toto slovo k tomu, aby vyjádřil, jak se cítí, když vnímá nedostatek tepla."

Student položil další otázku: „A existuje tma?"

„Samozřejmě!" opáčil profesor.

Ale student pokračoval: „Tma také neexistuje, tma je ve skutečnosti nepřítomnost světla. Světlo lze zkoumat, tmu však ne. Můžeme použít Newtonův pokus, při kterém se bílé světlo láme na mnoho barev. Nemůžeme však měřit tmu. Jediný paprsek světla se vláme v prostředí tmy a osvítí je. Můžeme snad změřit, jak tmavý je vesmír? Můžeme jen změřit sílu světla, které vydává. Není to snad pravda?

Tma je slovo, které člověk používá k popisu toho, jak to vypadá, když někde není přítomno světlo."

Nakonec se mladý muž zeptal profesora: „A, pane profesore, myslíte, že existuje zlo?"

„Samozřejmě!" odvětil profesor. „Vidíme ho každý den okolo sebe, v tom, jak se lidé nehumánně chovají ke svým bližním. A spatřujeme je ve zločinech, které se dějí po celém světě. O co jiného by se jednalo než o zlo?"

„Ve skutečnosti ani zlo neexistuje, pane profesore, alespoň ne samo o sobě," reagoval student.

„Zlo je absencí Boha. Je to podobně jako se zimou a tmou. Zlo je slovo, kterým chtěl člověk popsat nepřítomnost Boha. Bůh zlo nestvořil. Zlo je důsledkem toho, když člověk nepřijímá lásku, kterou mu Bůh chce darovat. Podobně jako zima je důsledkem nepřítomnosti tepla a tma je důsledkem nepřítomnosti světla."

Profesor se posadil.

Tento příběh je pravdivý. Jméno onoho mladého muže: Albert Einstein.

-----------
autor: převzato z internetu

Čokoláda - také jste závislí?

Čokoláda je milostná záležitost. Pro mnoho lidí je jednoduše neodolatelná. Toužíme po ní, sníme o ní a pochutnáváme si na ní - i když víme, že nám z toho mnoho dobrého nevzejde.

Proč tolik emocí okolo čokolády? Konec konců se jedná jen o mazlavý výtažek z bobů, nikoliv o naplnění všech našich romantických představ. Vědci i výrobci se snaží zjistit, co stojí za přitažlivostí čokolády - ti druzí v naději, že se onen milostný vztah potáhne tak dlouho, jak je jen možné. Je jasné, že tajemství nespočívá pouze ve sladké chuti čokolády. Člověku, který miluje čokoládu, nebude stačit sníst místo ní krabici cukru. Její přitažlivost není také v tom, že je zdrojem některých životně důležitých živin - jak se někteří lidé domnívají. Ve skutečnosti se hodně hořčíku nachází i ve fíkách, v tofu nebo ve špenátu - ale asi jste ještě neslyšeli o lidech, kteří by měli k těmto potravinám stejně milostný poměr jako mnozí lidé k čokoládě.

Pravda je, že čokoláda je v podstatě návykovou látkou. Látkou, která působí na stejné místo ve vašem mozku jako heroin nebo morfium. Bylo zjištěno, že blokátor opiátů naloxon současně dramaticky snižuje i přitažlivost čokolády. Když vědci z University of Michigan vstříkli do krve dobrovolníků blokátor opiátů a poté jim nabídli řadu potravin, které se běžně jedí mezi hlavními jídly, naloxon nijak neovlivnil jejich chuť např. na popcorn - ten byl stejně populární jako předtím. Totéž platilo pro sušenky neboli keksy, což naznačuje, že lidé, kteří se zásobují těmito potravinami, to asi nedělají z důvodu vyhledávání opiátového opojení. Když však došlo na čokoládu, všechno se změnilo. Naloxon zablokoval opiátové působení čokolády - spotřeba Snickers a M&M se snížila na polovinu, u dalšího výrobku z čokolády (Oreo) došlo dokonce ke snížení spotřeby o 90 procent. Jinými slovy - sladká chuť čokolády a její krémová textura jsou příjemné, skutečná přitažlivost čokolády však spočívá v účincích, které má na váš mozek. Když je tento účinek na mozek odstraněn, čokoláda přestává být potravinou, po které člověk tolik touží.

Není ale třeba panikařit. Ano, čokoládu účinkuje jako droga, to ale neznamená, že se vloupete do obchodu s cukrovinkami, abyste uspokojili svoji sžíravou potřebu. Čokoláda nestimuluje receptory opiátů v mozku ani zdaleka do takového stupně, jak to činí známá narkotika. Čokoláda však na mozek skutečně působí - a to je důležité nezapomenout. Její chuť, vůně a příjemný pocit v ústech, to vše je hezké, ale důvod, proč jíte opakovaně čokoládu spočívá v tom, co se děje ve vašem mozku.

Opiátové účinky skryté v tabulce čokolády nebo v čokoládové tyčince působí magicky na miliony lidí. Dovolte mi, abych vám krátce popsal, jakými mechanismy čokoláda na váš mozek působí. Její chemické působení totiž nespočívá pouze v účinků opiátů.

Čokoláda obsahuje také kofein, i když v mnohem menším měřítku než káva nebo čaj. Například jedna křupavá tyčinka Nestlé obsahuje 10 mg kofeinu. Pro porovnání - šálek čaje může obsahovat 36 mg kofeinu. A museli byste sníst celý šálek čokoládových chipsů, abyste do sebe dostali tolik kofeinu jako při vypití šálku kávy (100 miligramů).

V čokoládě se nachází mnohem větší množství chemicky příbuzné látky, které se říká theobromin (doslova „potrava pro bohy"). Theobromin je stimulant, který je jak svojí strukturou, tak svými „vzpružujícími" účinky podobný kofeinu, i když je mnohem slabší. Máte-li psa, možná jste o theobrominu slyšeli - je důvodem, proč může být čokoláda pro vaše zvířecího miláčka jedovatá. Psi nedokáží rozložit a vyloučit theobromin, který může poškodit jejich srdce, ledviny a nervový systém. Všechny čokoládové výrobky obsahují velká množství theobrominu.

Čokoláda také obsahuje fenylethylamin (neboli PEA), chemickou látku podobnou amfetaminu (i když přibližně pouze v desetině množství oproti sýru čedar nebo salámu). Současně obsahuje stopy složek podobných THC, který je aktivní ingrediencí marihuany.

V čem je čokoláda podobná marihuaně? Zde je, co zjistili vědci: Mozkové buňky normálně produkují chemickou látku zvanou anandamid, která je příbuznou aktivní složce marihuany, tetrahydrocannabinolu (THC). Některé chemické látky v čokoládě zřejmě zpožďují rozpad anandamidu v mozku a tak jeho příjemné účinky trvají déle, než je normální.

Rozhodující tedy je, že čokoláda neobsahuje pouze jednu složku s působením podobným drogám - jedná se vlastně o celou lékárnu! Stopy slabých opiátů, kofeinu, složek podobných amfetaminu spolu s lehkou příchutí marihuany, to všechno zabaleno do lahodné sladké chuti. Vědci vědí o návykových účincích čokolády již po celá desetiletí. V roce 1999 porovnávali závislé na čokoládě s lidmi, kteří nebyli na čokoládě nijak zvlášť závislí. Ukázalo se, že rozdílné reakce lze změřit. U čokoholiků, kterým dali obrázky čokolády anebo misku s čokoládovými bonbóny, se prokázalo zvýšení pulsu a začínaly se jim sbíhat sliny, když mohli cítit, ochutnat anebo dokonce jenom spatřit obrázek čokolády. Tyto reakce byly u nich mnohem silnější než u ostatních lidí. Kvůli objektivnosti vědci zkoumali i reakce na časopisy věnované motorismu - žádné velké reakce nebyly zaznamenány ani u jedné skupiny.

Podle některých výzkumníků působí u čokolády návykově její vůně, chuť a textura samy o sobě - zcela nezávisle na chemických účincích, které může mít. Určitě je možné, že smyslový zážitek je u některých lidí tak silný, že se na něm stávají závislými - jak se třeba děje v případě hazardního hráčství u lidí s nízkým D2 genem. Jejich reakce na náhlé změny rizika, neočekávané výhry a zdrcující prohry jsou zcela jiné než u jiných lidí. Podobně čokoláda představuje pro smysly zvláštní směs, která se nepodobá žádné jiné potravině. Již pouhý dotek cukru na jazyku vysílá zřejmě do mozku signály, které vyvolávají okamžitý účinek podobný účinku opiátů. Čokoláda velmi pravděpodobně účinkuje stejně. K tomu dochází nezávisle na účincích, které jsou dané jejím chemickým složením.

Žádná jednotlivá složka čokolády nevyvolává sama o sobě takovou touhu jako čokoláda vcelku. To ovšem nutně neznamená, že neexistuje žádná fyzikální báze pro závislost na čokoládě. Podobně jako by kuřáci měli být uspokojeni náplastí obsahující nikotin - ale obvykle nejsou, když už si jednou přivykli na pocit inhalování tabákového kouře - milovníci čokolády si také spojují příjemné pocity s konzumací čokolády vcelku. Žádný z nich by se nespokojil pouze s tím, že by k čokoládě jen přivoněl nebo ji jenom olíznul.

Činí nás čokoláda šťastnějšími?

Cítíme se díky konzumaci čokolády lépe? Studie na lidech, kteří se sami označili za závislé na čokoládě, ukázala, že se u nich skutečně projevoval zcela zřejmý pocit uspokojení, když čokoládu snědli. Tyto příjemné pocity byly však doprovázeny velkou dávkou viny, což je něco, co příležitostní konzumenti čokolády nezažívají.

Chuť na čokoládu také nijak nesouvisí s hladem. Hlad ji může jistě prohloubit, ale lidé jsou schopni se cpát čokoládou, i když jsou najezení, což je velmi běžné.
Je důležité se s čokoládou jednou provždy vypořádat?

I přes všechno vzrušení, které tato pochoutka vyvolává, včetně vztyčeného obviňujícího prstu, který míří k linii našeho břicha, jež se rozrůstá do netušených směrů, by čokoláda snadno mohla být prohlášena za nevinnou. Svůdná, to ano, ale nejedná se o ďábelské pokušení.

Pokud spočívá váš vztah k čokoládě v občasné konzumaci čokoládové tyčinky, není třeba si dělat starosti. Není pravděpodobné, že to bude mít nějaký významný vliv na vaši váhu a pro vaše zdraví. Pokud se však občasné stane běžným, pak mohou přijít problémy. Možná tak do těla dostáváte více tuku, než si můžete dovolit. Typická čokoládová tyčinka obsahuje cukr a tuk přibližně v poměru padesát na padesát, přičemž obsahuje asi 200 kalorií a 10-15 gramů tuku - což je příliš.

Čokoláda však dokáže více, než vás jen pěkně zakulatit. Spolu s mléčnými výrobky, červeným vínem, masem a několika dalšími potravinami často způsobuje migrény. Čokoláda dokáže i poměrně nepříznivě ovlivnit náladu. U některých žen zvětšuje její konzumace podrážděnost v týdnu, který předchází menstruaci, což je naneštěstí období, kdy po čokoládě obvykle nejvíce touží. Účinky se člověk od člověka liší, je proto třeba věnovat pozornost tomu, jak čokoláda působí právě na vás.

Ti, kteří čokoládu propagují

Výrobní průmysl věnuje značnou pozornost tomu, aby nalezl takovou sestavu ingrediencí, která spolehlivě zařídí, že budete čokoládu stále konzumovat. Ukázalo se, že když je poměr cukru a tuku vyrovnaný, tedy padesát na padesát, dosahuje čokoláda maxima své neodolatelnosti. Poměr složek ve směsi je však třeba s ohledem na zákazníka citlivě upravovat. Vědci zabývající se chuťovými reakcemi objevili, že malé děti dávají přednost chutím, které jsou pro dospělého člověka příliš sladké. Lidé s nadváhou si obvykle vybírají pokrmy obsahující větší množství tuku, pro štíhlejší platí opak. Muži mají v oblibě pokrmy obsahující hodně bílkovin, tuku a soli (steaky, hamburgery apod.), zatímco ženy mají tendenci dávat přednost sladkostem, jako jsou např. koláčky, dortíky, zmrzlina a - ovšem - čokoláda.

Průmysl výroby cukrovinek toto všechno bere v úvahu, když se snaží ovládnout tak velkou část trhu, jak je jen možné. Pro ty, kteří mají rádi cukr, tak např. M&M/Mars vyrábí 3 Musketeers, kde v jedné tyčince je 40 gramů cukru, tedy asi dvakrát tolik kalorií v podobě cukru oproti kaloriím v podobě tuku. Pro ty, kteří jsou spíše na tučné, vyrábějí Twix a M&M s arašídy, které mají více kalorií v podobě tuku než v podobě cukru. A pro ty, jejichž chuti leží někde uprostřed, prodává firma Milky Way a Snickers.

Pár slov o lécích

Stejně jako se vědci ve službách potravinářského průmyslu pokoušejí udržet vás závislými na čokoládě, výzkumníci ve službách zdraví se snaží nalézt cesty, jak vám pomoci se osvobodit. Někteří lidé se tak obracejí k lékům, jako k cestě, jak se zbavit touhy po čokoládě. Do určité míry tento přístup účinkuje. Jak jsme si již dříve řekli, naloxon blokuje chutě, snižuje sklon k přecpávání se a celkově snižuje spotřebu potravin. Čím je potravina lákavější - to znamená, čím silnější jsou její účinky na mozková centra rozkoše - tím více naloxon blokuje sklon k přecpávání se. Nejedná se však o jediný lék, který vykazuje takový účinek.

Bupropion (Wellbutrin) je antidepresivum, které u některých lidí snižuje chuť na čokoládu. Např. jedna šestapadesátiletá žena trpěla nutkavou chutí na čokoládu prakticky celý svůj život. Jedla až kilo čokolády denně. Když upadla do depresí, lékař jí předepsal bupropion, aby se zlepšil její psychický stav. Chuť na čokoládu prakticky okamžitě zmizela. Čokoláda už jí prostě nic neříkala. Jen za první měsíc léčby zhubnula tří a půl kilogramu. Tento prospěšný účinek nebyl pouhým důsledkem působení léku na náladu. Bupropion odstraňuje nutkavou touhu, i když se člověk cítí dobře. Je možné, že účinkuje z toho důvodu, že je chemicky příbuzný fenylethylaminu (PEA), což je, jak jsme si již dříve řekli, látka podobná amfetaminu, která se nalézá v čokoládě, v sýru a v uzeninách.

Topiramate (Topamax) se používá při záchvatech. Poté, co vědci zjistili, že tento lék současně snižuje chuť k jídlu a dokonce způsobuje i ztrátu nadváhy, testovali jej u lidí s vážnými problémy s přecpáváním. Zajímalo je, zda jim nepomůže. Ukázalo se, že tomu tak skutečně je. Po několikaměsíční léčbě hubnul průměrný pacient dvanáct kilogramů.

Je však třeba vyslovit vážné varování. Všechny léky mají vedlejší účinky. Naloxon může způsobit problémy s játry a topimarate může přivodit šedý zákal. Vedlejší účinky změny stravy (směrem ke zdravé) jsou oproti tomu pouze pozitivní - ztráta nadváhy, snížení hladiny cholesterolu, snížení krevního tlaku a další.

Většina lidí dokáže zvládnout svůj vztah s čokoládou bez toho, že by museli užívat léky. Pokud je to třeba, zcela se s čokoládou rozlučte - anebo možná změňte destruktivní vztah na platoničtější přátelství.

Shrnutí

Závislost na čokoládě je reálnou věcí. Vědci identifikovali překvapující množství přirozených látek, které vyvolávají příjemný účinek čokolády na mozek. Dokonce i samotná chuť čokolády působí na mozek podobným, byť mnohem slabším účinkem jako opiáty. Ty samé léky, které blokují účinky heroinu a morfia, dokáží odbourat i chuť na čokoládu.
Ano, čokoláda skutečně obsahuje hodně tuku a cukru, jak se možná obáváte. Výrobci však objevili způsoby, jak množství tuku omezit a přitom zachovat dobrou chuť.

Pokud jste mladá žena, pak si můžete všimnout, že chuť na čokoládu souvisí s vaším menstruačním cyklem. Úprava stravy- dokáže snadno vyrovnat hladinu hormonů, které jsou za tyty výkyvy v chuti odpovědné.

-----------------------
Z knihy „Breaking the Food Seduction" od amerického lékaře a autora Neala Barnarda, předsedy a zakladatele nevýdělečné organizace Physicians Committee for Responsible Medicine.

Nemrhejte časem, zpívejte Hare Krišna!

"Toto je mé přání. Neplýtvejte časem v zájmu tělesného pohodlí. Dostali
jste toto tělo. Musíte něco jíst. Musíte se do něčeho obléci. Produkujte
tedy svou vlastní potravu a své vlastní oděvy. Neplýtvejte časem pro
luxus a zpívejte Hare Krišna. To je úspěchem života. Zařiďte se tímto
způsobem v největší možné míře - na Ceylonu, v Československu či kdekoli
jinde. Šetřte čas. Zpívejte Hare Krišna. Nenechte se zlákat civilizací
strojů. Tato civilizace zabíjí duši, zvláště v evropských zemích.
Usaďte se, kdekoli je to možné. Není to tak těžké. V nějakém venkovském domku.
Své vlastní jídlo můžete produkovat kdekoli. Mám pravdu? Uděláme to
tak. A peníze utrácejte pro Krišnu - na Krišnovy paláce, Krišnovy
chrámy, za nádherné Krišnovo uctívání. Ne za falešné věci. To je lidská
civilizace. Při její organizaci vám pomůže varnášrama, která rozděluje
společnost - bráhmana, kšatrija, vaišja - stejně jako jsou rozděleny
funkce v těle. Toto bude nápomocné. Neplýtvejte lidskou tělesnou podobu
na uspokojování smyslů. Toto jsem chtěl uvést do praxe. Dal jsem vám
nápady, a vy to nyní můžete uskutečnit. Vy všichni jste inteligentní.
Neboť Čaitanya Maháprabhu je para-upakara. Buďte tedy dobří k ostatním.
Nevykořisťujte druhé. Každá lidská bytost, které bylo dáno toto tělo, je
schopna zpívat Hare Krišna. Dejte jim k tomu příležitost a vytvořte
příznivou situaci. Je to jasné?"

- Šríla Prabhupáda, rozhovor v pokoji, 8.10.1977, Vrindávan

Základní principy domácího vzdělávání ve vědomí Krišny

autor: Arrudha deví dásí

  Domácí vzdělávání by mělo být součástí životního stylu ve vědomí Krišny, ne že vědomí Krišny je jedním z aspektů domácího vzdělávání. Domácí vzdělávání by mělo být zaměřeno na životní styl ve vědomí Krišny. Měli bychom být inspirováni vychovat z našich dětí dobré oddané, než se jen soustředit na jejich studijní úspěchy. Knihy Šríly Prabhupády mají velkou hodnotu, a pokud založíme studijní osnovy na těchto knihách, akademický úspěch bude přirozeně následovat. Co tento životní styl ve vědomí Krišny pro děti znamená? Prabhupáda to vysvětluje velmi jednoduše: “Jednoduše následujte program starších, nechť se děti co nejvíce zapojují do běžného Krišny si vědomého programu, a když jdou ostatní za prací a obchodními záležitostmi, děti mohou mít vyučování.”

  To je, co jsme se snažili dělat v našem domácím vzdělávání. Děti žily doma stejně jako v gurukule s několika úpravami. Dělali jsme náš vlastní ranní program a poté, co jsme posnídali prasádam, jsme každý den asi dvě až tři hodiny studovali Šrímad Bhágavatam. Studium Bhágavatamu se stalo převážnou částí našeho školního rozvrhu a skrze Bhágavatam jsme pokryli mnoho témat. Po studiu jsme aplikovali vše, co jsme se naučili, v praktických denních činnostech. Dělali jsme kazatelské činnosti jako přednášky v místních školách, psaní a nacvičování her, organizování festivalů, uctívání Božstev, rozdávání knih při místních událostech a harinámy. Nebyla žádná nevyužitá chvíle – domácí vzdělávání bylo plné různorodých činností, že nebyl čas na nic jiného.

  Šríla Prabhupádova představa ohledně vzdělávání bylo udělat z našich dětí dobré oddané, kteří jsou znalci šáster, dychtiví dávat Krišnu ostatním a upevněni ve svém vlastním praktikování. V jedné přednášce říká, “Máme zájem otevřít školu v případě, že bude poskytovat vzdělání ve vědomí Krišny… Avšak nezajímá nás takzvané bezbožné vzdělání. To není naše starost.” Krišna je zdrojem veškerého poznání, a proto, když Mu rozumíme a milujeme Ho, poznání bude přirozeně následovat. Vše pochází od Krišny, hmotné či duchovní. Proto Šríla Prabhupáda zdůrazňoval duchovní vzdělání jako cíl vzdělání. Říká, že Šrímad Bhágavatam obsahuje vše, co je potřebné k pochopení hmotného a duchovního světa. Vizí Šríly Prabhupády bylo, aby děti nepřijímaly pouze akademické vzdělání, ale aby také rozvíjely božský charakter. Proto, abychom měli dobrý charakter, musíme mít Boha ve středu; jinak nemáme žádný podnět proč ovládat své činnosti.

  Krišna má všechny tyto úžasné vlastnosti, jako laskavost, poznání, mírumilovnost, odpuštění a božská osoba může tyto vlastnosti také rozvinout. Dobrý charakter pochází z čistého a jednoduchého života zasvěceného naslouchání a zpívání svatých jmen, která jsou základem veškerého učení. Hlavním smyslem domácího vzdělávání je vychovat Krišny si vědomé dítě, proto životní styl ve vědomí Krišny je nejdůležitějším základem domácího vzdělávání.

Písma jsou základem domácího vzdělávání

autor: Arrudha deví dásí

   Šríla Prabhupáda řekl, že děti by se měly od samého počátku učit sánskrt a angličtinu tak, aby mohly číst všechny jeho knihy. Potom budou na vyšší úrovni než M.A. a Ph.D., protože poznání v těchto knihách je tak pokročilé. Děti budou vzdělané, šťastné, spokojené a dokonce půjdou zpátky domů, zpátky k Bohu.

   Šríla Prabhupáda  zvláště doporučoval, aby děti v gurukulách četly Šrímad Bhágavatam.  Je to zřejmé z mnoha přednášek. V roce 1974 Šríla Prabhupáda v přednášce ze Šrímad Bhágavatamu (1.16.22) potvrdil, že díky Bhágavatamu děti získají poznání o všech námětech světa a nebudou potřebovat nic jiného. Prosím čtěte pečlivě následující citaci.

   “Ve Šrímad Bhágavatamu naleznete vše, co je nezbytné pro pokrok lidské civilizace, vše je zde popsané. A poznání také, poznání ze všech oborů. Dokonce z astronomie, astrologie, politiky, sociologie, atomární teorie, je zde vše. Vidya-bhagavatavadhi. Proto, když velmi pečlivě studujete  Šrímad Bhágavatam, získáte veškeré poznání. Protože Bhágavata začíná z bodu tvoření. Janmady asya yatau.”

   Když jim dáme tento základ, tak si děti budou jisté svou duchovní identitou a budou také úspěšné po akademické stránce. Prabhupádovy knihy povzbuzují logické a kritické myšlení, což jsou hlavní prvky akademického vzdělávání. I základní pochopení filosofie Bhágavatamu dalece převyšuje úroveň myšlení, kterou nalézáme ve většině vysokoškolských kurzů.
   Šrímad Bhágavatam pokrývá všechny náměty. Když se budou děti učit skrze Bhágavatam, budou mít náskok ve všech těchto tématech a později, když je budou muset studovat prostřednictvím nedevocionálních knih, budou mít správnou védskou perspektivu a nebudou zmateny ateistickým materialistickým myšlením.

   Studium Bhágavatamu je s dětmi snadnější, protože obsahuje filosofii Bhagavad-gíty v podobě příběhů. Máme zkušenost, že dokonce v šesti letech mohou děti začít číst přímo z Prabhupádových knih a díky síle těchto knih se budou jazykové schopnosti dětí velmi rychle zvětšovat. Jakmile dobře ovládnou umění jazyka, mohou zvládnout libovolný námět.

   Prabhupáda chtěl pro naše děti vzdělávání ve vědomí Krišny. Také chtěl, aby se všechny věci učily Krišny si vědomým způsobem. Zdůrazňuje to v dopise: „Co nejdříve bychom měli otevřít naši vlastní školu a učit děti vědomí Krišny prostřednictvím angličtiny, což je jedním z našich programů. Naše škola nebude vládou uznaná, protože nemůžeme následovat vládní program. Chceme učit pouze vědomí Krišny… Pokuste se ihned představit pokyny vědomí Krišny studentům prostřednictvím angličtiny… Naše ženy-oddané se mohou zaměstnat výukou dětí:  trochu anglické gramatiky, čtení a psaní, zeměpis, aritmetika, dějepis, sánskrt, ale všechno by mělo být vědomé si Krišny – to je Bhágavata program.“ 

Jak studovat Šrímad Bhágavatam
   Rozhodla jsem se vyzkoušet model Šríly Prabhupády ve svém domácím vzdělávání. Začala jsem děti učit prostřednictvím Šrímad Bhágavatamu, když jim bylo osm a šest. V tomto věku ani chlapci nemohli udržet pozornost při čtení dlouhých významů, a proto jsme v těchto raných letech většinou četli jen překlady veršů. Bylo to velmi pěkné, protože díky poutavým příběhům vydržely děti číst s nadšením. Často jsme čtení přerušovali a debatovali o příbězích a o duchovních ponaučeních, které se z nich můžeme naučit. Postupně byly diskuse hlubší a aby děti našly odpovědi na své otázky, tak postupně začaly číst také významy. Někdy jsem některé předem naskenovala, abych vybrala ty, které by mohly rády číst. S ohledem na jejich schopnost porozumět filosofickým námětům jsem se s nimi tato témata snažila diskutovat co nejhlouběji a zároveň jsem se snažila ustanovit svrchovanost védských písem.

   Co bylo úžasné, že pouhým čtením Šrímad Bhágavatamu, dvě nebo tři hodiny denně, se jejich jazykové schopnosti a schopnost chápat velmi zlepšily. Příležitostně jsem jim dávala úkoly na psaní, ale většinou jsme četli nebo diskutovali. Za pět let nejen že četli na vysoké úrovni, ale také jejich chápání jemnějších záležitostí bylo úžasné. Naučily se dobrému úsudku, logickému myšlení, debatě a dovednostem v komunikaci. Když šly na univerzitu, neměly skoro žádné problémy s americkou historií, vědou, anglickou literaturou jako je Shakespeare, humanitními obory, antropologií a sociologií. Byla jsem překvapena, jak se to stalo!  Bodovaly vysoce v každém předmětu a učitelé říkali, že jejich pochopení a zralost byla lepší než u ostatních dětí ve třídě. Stejnou zkušenost jsme měli i se všemi dalšími dětmi, které následovaly Bhágavata metodu.

Je to praktické?
   Další otázkou, která může vyvstat je, zda je to praktické učit pouze z Praphupádových knih? Nepřipraví  je vzdělávání  skrze písma pouze pro život kázání a ostatních devocionálních aktivit?  Budou mít děti dostatek dovedností a znalostí, aby byly schopné žít v tomto světě, mít práci, oženit se a zvládat společenské a finanční závazky, které přináší ášram?
   V našem případě jsme zjistili, že nás písma vybavují oběma věcmi, protože nás učí nejenom účel života, ale také povahu hmotného světa a jak vněm žít a současně se připravovat na odchod k Bohu po smrti. Poznání v nich je úplné, nic nechybí, ani hmotně, ani duchovně. Šríla Prabhupáda například uvedl, že čtením Šrímad Bhágavatamu “můžeme pochopit každou psychologickou situaci ve světě.“

   Bhágavatam také učí děti dobrému chování a charakteru prostřednictvím příběhů jako jsou: Královna Kuntí, Prahlád Maharádž, Dhruva Maharádž a Kapiladéva. Mnoho oddaných popsaných v Bhágavatamu jako Prahlád a Dhruva jsou samy děti, čímž mají děti dokonalé příklady a hrdiny, které mohou následovat. Tyto příběhy nejsou smyšlené, spíše jsou to zábavy Krišny, Jeho inkarnací a Jeho oddaných. Čtením o jejich činnostech se sdružujeme s těmito velkými osobnostmi a takto začínáme rozvíjet jejich charakter. Jak děti stárnou, začínají samy oceňovat jejich pokyny.
 
   Takto děti čtením Šrímad Bhágavatamu získají nejen akademické kvalifikace a dobrý charakter, ale také se stanou čistými oddanými.  Šríla Prabjhupáda toto dále potvrzuje v jiné přednášce, kde uvádí “Čtení Šrímad Bhágavatamu je čistá oddaná služba. Jediným důvodem proč  máme všechny další zaměstnání v naší Krišny si vědomé společnosti je, že víme, že nezvládnete číst Šrímad Bhágavatam neustále.“

NH tábor 2011 - přednášky a kírtany

Ke stažení zde:
http://www.uloz.to/9534585/2011-zip

Heslo: Gouranga

Domácí standard pro uctívání Božstev

Hodně informací je zde:
http://deityworship.info/worship/home-worship/

Doma máme malá Božstva Džagannátha, Baladévy a Subhadry:

Nenásledujeme však standard, který je popsán na stránkách ISKCON Deity worship Ministry. Obrátil jsem se na Ministry se svými dotazy, ale zatím jsem nedostal odpověď.

Zároveň na PAMHO (http://www.pamho.net/) již dlouhou dobu funguje konference ohledně uctívání Božstev, kterou vede Gaura Kéšava Prabhu.

Gaura Keshava Das is a Pancharatra Agama Vidvan trained by leading Sri Vaishnava pundits. He is a Sanskritist, an expert on Hindu and Vaishnava customs and rituals, and an expert on Vaishnava tradition and theology as well as the theology and history of other sects in South India. He was also the General Manager of the Vaishnava Literature Conservation Microfilm Project (aka the “Matsya Project”) in the 1981–83.
http://samprajna.org/node/4

Uvádím zde odpověďi Gaura Kéšavy Prabhua na můj email: 

---------- Forwarded message ----------
From: Priya-kirti das
Date: 2011/6/14
Subject: home standard for Deity worship

Dear devotees,
please accept my humble obeisances. All glories to Srila Prabhupada!

My name is Priya-kirti das. I'm living with my wife Lila Sakti dd. and
our 3 year old son Vamsi Gopal in Czech Republic.
We are both second-initiated devotees, disciples off HH Bhaktivaibhava
Swami. I joined ISKCON in 1991.
We are living in a flat in a small city 10km from ISKCON farm project
Krishna's court (www.krisnuvdvur.cz) where we are regularly
participating during temple programs, festivals etc. We are also doing
active service for this farm project.

A ten years ago I got from one senior devotee in Czech a small Deities
of Lord Jagannatha, Baladeva, Subhadra. We have Them at our home altar
(together with a picture of Panca Tattva, Lord Nrsimhadeva...).

We don't follow a regular standard for Deity worship at home like
daily bathing, changing clothes of the Deities etc. Our standard is a
very simple. My wife is daily cooking at home and offering bhoga to
the Deities, once per month she is changing clothes. Almost daily she
is singing morning program together with Vamsi Gopal (our son) - I'm
not participating, because of my job (I'm singing morning program on
the way to the office). During weekends we as much as possibe trying
to participate on programs at farm.

When we travel, we don't take the Deities with us.

A few weeks ago Priti Vardhana Prabhu (from gurukula in Mayapur)
visited Czech farm and spoke about the minimum standard for home Deity
worship (daily bathing, changing clothes, morning puja, offering bhoga
3 times per day...).

Where do such standards come from?

The deity in the home is offered services just as any guest would be. This means that He has to adjust sometimes to the irregularities of home life.

Normally in India home worship (normal 16 article worship is performed once per day and all or any food cooked is offered when and if it is necessary) is performed in a simple way.

In performing sodasopachara (16 article) worship whenever an item is not available, substitute items can be offered. The least is that the mantras are chanted and the puja items are offered within the mind of the worshiper. Thus although physically clothes may not be changed and bath offered, etc these items can be offered at least in the mind.

Another way to deal with this is to worship small deities or salagrama or other silas murtis as the representatives of the larger deities (as we do in temples). In any case home deities are usually not very large. Maximum sizes are suggested in sastra. Small deities or silas are much easier to worship. Normally in Vaisnava society the parents will give a small deity or sila to a couple at the time of marriage for their new home worship.

He stressed the responsibility of grihasthas to
take care of the Deities at home nicely with proper standard,
otherwise they are responsible for offenses.

Certainly all deities should be cared for properly or we incur seva aparadha or offense. However the question is what does it mean properly? There are many standards which are proper. A proper standard need not be complex or difficult to perform. Those who are expert in Deity seva can be consulted as to how difficulties can be overcome.

After hearing this we
realized that we are not able to follow such standard of Deity worship
at home.

If there is some difficulty then simply adjust. There are a lot of different ways to adjust your lives and your home worship. Your goal should be to do things as authentically as you can bearing in mind the methods mentioned in sastra.

Remember the story of the yogi in Nectar of Devotion. He had nothing physically but meditated on worshiping the Lord with sweetrice. He meditated on growing the rice, milking the cow and then cooking the sweetrice. His meditation was so great that he burnt his finger when testing the hot sweetrice in his meditation.

In any worship (even in chanting kirtan/japa) the mentality of the worshiper is most important. Going through the external physical actions is also important but of the two the mental concentration is more important than any physical action. One still derives benefit from doing external worship (chanting) even if his mind is thinking of something else. However that benefit is far greater if the mind is also fully engaged. On the other hand the full benefit is still derived if the mind is fully engaged yet one has no physical objects of worship (see yogi and sweetrice example above).

We should not take this to mean that we don’t have to do anything externally. We should offer what we can according to our means. The Lord says "offer me a fruit, flower, leaf and water" in the gita. So He is suggesting that we do offer Him physical items and services. However the second part of that sloka indicates that it must be offered with devotion. And it is this devotion that the Lord is really interested in. After all He already has created, owns and controls all the fruit, flowers, etc. The only thing He craves from us is our devotion. Otherwise He is self-sastisfied (atmarama).

So, our question is should we continue the way we are doing now or
should we put Deities to sleep and have on our altar only pictures?

Of course you can ask this question to your guru also. However in my opinion you must continue. Perhaps you can adjust things in different ways. Without more information I can suggest several ways. Do manasa puja for the items you can’t physically offer. Or offer the worship at a different time of day when you are not speeding to work. Or have your wife offer the worship. There are in fact so many options.

Regarding this peculiar notion amongst (only) ISKCON devotees that we can put deities to sleep for months and years and then somehow wake them up and worship them whenever we want. This is not mentioned in sastra. The normal system of Vaisnava worship is to regularly worship a deity once that deity has been formally (or informally, by simply beginning worship) installed. The sastra also speaks of the system of calling (avahanam) and sending away (visarjanam) or valediction of deities. This is normally done with deities that are made of perishable materials such as clay or when we temporarily worship a deity called into a pot (with coconut and leaves) or other temporary substitute form. So there is a system of calling and sending the deity. Otherwise the system of putting deities to sleep normally means waking them up the very next day. (Of course Lord Visnu in one of His forms does sleep for the four months of caturmasya but I know of only one temple in India Udipi where this is actually performed) So these ideas of waking and sleeping of deities in ISKCON have really no basis in sastra, however they do seem to be similar to the idea of calling and sending the deity. In Pancaratra small movable (cala) deities are always called (avahanam) at every puja. The exception is that large stone deities that are fixed to the earth are considered permanently installed. Most temples have smaller metal deities that represent the large stone ones. In this case the small deities are invoked from the large ones. In ISKCON no such distinction is made. This is because in Northern India most deities even stone ones are movable (cala murtis). Anyway this may be largely besides the point. Your deities are of Jagannatha. Jagannatha is considered a cala deity as He is daru brahman or wooden in form.

We don't want to commit any offenses.

We perform deity worship to free us from offenses. There are many offenses in chanting and also in deity worship. They are listed in NOD, CC and SB.

Here is a section of CC Mad 24.336 that discusses offenses in deity worship and the remedy. [MY COMMENTS IN SQUARE BRACKETS]

QUOTE

TEXT 336

nama-mahima, namaparadha dure varjana

vaishnava-lakshana, sevaparadha-khandana

SYNONYMS

nama-mahima—the glories of the holy name; nama-aparadha—offenses in chanting the holy name; dure varjana—giving up very carefully; vaishnava-lakshana—the symptoms of a Vaishnava; seva-aparadha-khandana—rejecting offenses in worshiping the Deity.

TRANSLATION

“You should glorify the holy name and explain that one must carefully give up offenses when chanting the holy name. You should also describe the symptoms of a Vaishnava and explain that one must give up or nullify all kinds of seva-aparadha, offenses in Deity worship.

PURPORT

The devotee should always be very careful not to commit the ten offenses when chanting the Hare Krishna mantra. If a devotee very strictly follows the methods of Deity worship, he will naturally and quickly become a pure Vaishnava. A pure Vaishnava has unflinching faith in the Lord, and he does not deviate at all. He is always engaged in perfect Deity worship.

One should also note the specific offenses against Deity worship. These are mentioned in the Skanda Purana (Avanti-khanda), spoken by Vyasadeva himself. One should liquidate all kinds of offenses.

The salagrama-sila should be worshiped with tulasi where a sufficient quantity of tulasi leaves are available. Worship of salagrama-sila should be introduced in all ISKCON temples. Salagrama-sila is the form of the Lord’s mercy. To worship the Deity with the sixty-four items mentioned may be a difficult job, but the Lord has become so small that anyone in any temple can carefully handle Deity worship simply by performing the same activities with the salagrama-sila.

[Notice above how Srila Prabhupada suggests that deity worship is very important for clearing away offenses. He suggests that salagrama is the form of the Lord’s mercy because being small  it is easier to worship with many items or services. This is true not only for temple worship but also for home worship.]

There are thirty-two offenses to the Deity that should be avoided. (1) One should not enter the temple in a vehicle. Shoes and slippers should be removed before entering the temple. (2) One should offer obeisances as soon as he sees the Deity. (3) One should enter the temple after taking a bath. In other words, one should be very clean. (4) One should not offer obeisances to the Lord with one hand. (5) One should not circumambulate demigods before the Deities. (6) One should not spread his legs before the Deity. (7) One should not sit down before the Deity with his legs crossed, nor should one touch his legs with his hands. (8) One should not lie down before the Deity. (9) One should not eat before the Deity. (10) One should not speak lies before the Deity. (11) One should not speak very loudly before the Deity. (12) One should not talk nonsense before the Deity. (13) One should not cry before the Deity. (14) One should not deal with others before the Deity. (15) One should not utter harsh words before the Deity. (16) One should not cover himself with a blanket. (17) One should not talk enviously of others before the Deity. (18) One should not praise others before the Deity. (19) One should not use slang before the Deity. (20) One should not pass air before the Deity. (21) One should not neglect the sixty-four items of Deity worship. (22) One should not eat anything not offered to the Deity. (23) One should not neglect offering seasonal fruits as soon as they are available. (24) One should always offer fresh, untouched fruit to the Deity. (25) One should not sit with his back toward the Deity. (26) One should not offer obeisances to others before the Deity. (27) One should not sit near the Deity without taking the spiritual master’s permission. (28) One should not be proud to hear himself praised before the Deity. (29) One should not blaspheme the demigods. (30) One should not be unkind to others before the Deities. (31) One should observe all festivals in the temple. (32) One should not fight or quarrel before the Deity.

[Above in home worship replace the word temple with puja room or altar area. Regarding not neglecting the 64 items of deity worship this is specifically for temples. Observing festivals at the temple does not mean that one may not observe them at home also if one wants. However it is better to observe them at the temple if one cannot observe them in both places.]

 In CC Mad 24.334 Srila Prabhupada describes the process of deity worship in detail as follows: [MY COMMENTS IN SQUARE BRACKETS]

QUOTE

TEXT 334

panca, shodasa, pancasat upacare arcana

panca-kala puja arati, krishnera bhojana-sayana

SYNONYMS

panca—five; shodasa—sixteen; pancasat—fifty; upacare—with ingredients; arcana—offering worship; panca-kala—five times; puja—worshiping; arati—offering arati; krishnera bhojana-sayana—in this way offering eatables to Krishna and laying Him down to rest.

TRANSLATION

“Also describe Deity worship, wherein one should offer food to Krishna at least five times daily and in due time place Him on a bed. You should also describe the process for offering arati and the worship of the Lord according to the list of five, sixteen or fifty ingredients.

PURPORT

The five ingredients for Deity worship are (1) very good scents, (2) very good flowers, (3) incense, (4) a lamp and (5) something edible. As for shodasopacara, the sixteen ingredients, one should (1) provide a sitting place (asana), (2) ask Krishna to sit down, (3) offer arghya, (4) offer water to wash the legs, (5) wash the mouth, (6) offer madhu-parka, (7) offer water for washing the mouth, (8) bathe the Lord, (9) offer garments, (10) decorate the Lord’s body with ornaments, (11) offer sweet scents, (12) offer flowers with good fragrance, like the rose or campaka, (13) offer incense, (14) offer a lamp, (15) give good food, and (16) offer prayers.

[Above the 5 and 16 item systems are described. Below Srila Prabhupada says that in the temple AS FAR AS POSSIBLE 64 items or services should be provided. So there is no need to try for 64 items or services in the house. Better you stick to 5 or 16 items or services in the house. All these three systems (5, 16, and 64) are all bona fide standards. NO WHERE is it mentioned that these have to be offered multiple times per day in the house. So I have no idea where this idea that one must offer food three times a day in the house comes from. Above 5 items means a flower (puspa), (dhupa) incense, (dipa) lamp, (naivedya) something to eat, and (gandha) good scents (which is usually translated as sandal paste) is a very simple but bona fide standard. Please note that in that simple standard there is no mention of bath, clothes, waking or sleeping, etc. Those items/services only come in with the 16 item system. All these systems are bona fide. If you need more information on exactly how to implement them let me know]

In the Hari-bhakti-vilasa (11.127–140) there is a vivid description of what is required in Deity worship. There are sixty-four items mentioned. In the temple, worship should be so gorgeous that all sixty-four items should be available for the satisfaction of the Personality of Godhead. Sometimes it is impossible to get all sixty-four items; therefore we recommend that at least on the first day of installation all sixty-four items should be available. When the Lord is established, worship with all sixty-four items should continue as far as possible. The sixty-four items are as follows: (1) There must be a big bell hanging in front of the temple room so that whoever comes into the room can ring the bell. This item is called prabodhana, or offering oneself submissively to the Lord. This is the first item. (2) The visitor must chant “Jaya Sri Radha-Govinda!” or “Jaya Sri Radha-Madhava!” when he rings the bell. In either case, the word jaya must be uttered. (3) One should immediately offer obeisances to the Lord, falling down like a stick. (4) There must be regular mangala-arati in the temple during the early morning, an hour and a half before the sun rises. (5) There must be an asana, a sitting place before the altar. This asana is for the spiritual master. The disciple brings everything before the spiritual master, and the spiritual master offers everything to the Supreme Personality of Godhead. (6) After mangala-arati, the Deity is supposed to wash His teeth by using a twig; therefore a twig must be offered. (7) Water must be offered for washing the Deity’s feet. (8) Arghya should be offered. (9) Water for acamana should be offered. (10) Madhu-parka, a small bowl containing madhu (honey, a little ghee, a little water, a little sugar, yogurt and milk) should be offered. This is called madhu-parka-acamana. (11) One should place wooden slippers before the Lord. (12) One should massage the body of the Lord. (13) One should massage the body of the Lord with oil. (14) With a soft, wet sponge one should remove all the oil smeared over the Lord’s body. (15) One should bathe the Lord with water in which nicely scented flowers have been soaking for some time. (16) After bathing the body of the Lord with water, one should bathe Him with milk. (17) Then one should bathe Him with yogurt. (18) Then one should bathe Him with ghee. (19) Then one should bathe Him with honey. (20) Then one should bathe Him with water in which sugar has been dissolved. (21) Then one should wash the Deity with water and chant this mantra:

cintamani-prakara-sadmasu kalpa-vriksha-

lakshavriteshu surabhir abhipalayantam

lakshmi-sahasra-sata-sambhrama-sevyamanam

govindam adi-purusham tam aham bhajami

[Bs. 5.29]

(22) One should dry the entire body of the Lord with a towel. (23) A new dress should be put on the Lord’s body. (24) A sacred thread should be placed on His body. (25) Water should be offered for cleansing His mouth (acamana). (26) Nicely scented oils like liquid sandalwood pulp should be smeared over the Lord’s body. (27) All kinds of ornaments and crowns should be placed on His body. (28) Then one should offer flower garlands and decorative flowers. (29) One should burn incense. (30) Lamps should be offered. (31) Precautions should always be taken so that demons and atheists cannot harm the body of the Lord. (32) Food offerings should be placed before the Lord. (33) Spices for chewing should be offered. (34) Betel nuts should be offered. (35) At the proper time, there should be arrangements so that the Lord may take rest in bed. (36) The Lord’s hair should be combed and decorated. (37) First-class garments should be offered. (38) A first-class helmet should be offered. (39) The garments should be scented. (40) There should be Kaustubha jewels and other ornaments offered. (41) A variety of flowers should be offered. (42) Another mangala-arati should be offered. (43) A mirror should be offered. (44) The Lord should be carried on a nice palanquin to the altar. (45) The Lord should be seated on the throne. (46) Again water should be given for the washing of His feet. (47) Something again should be offered for eating. (48) Evening arati should be offered. (49) The Lord should be fanned with a camara fan, and an umbrella should be placed over His head. (50) The Hare Krishna mantra and approved songs should be sung. (51) Musical instruments should be played. (52) One should dance before the Deity. (53) One should circumambulate the Deity. (54) One should again offer obeisances. (55) One should offer different types of prayers and hymns at the Lord’s lotus feet. (56) One should touch the lotus feet of the Lord with one’s head. This may not be possible for everyone, but at least the pujari should do this. (57) The flowers offered on the previous day should touch one’s head. (58) One should take the remnants of the Lord’s food. (59) One should sit before the Lord and think that he is massaging the Lord’s legs. (60) One should decorate the Lord’s bed with flowers before the Lord takes His rest. (61) One should offer one’s hand to the Lord. (62) One should take the Deity to His bed. (63) One should wash the feet of the Lord and then sit Him on the bed. (64) One should place the Lord on the bed and then massage His feet.

Arati should be offered to the Deities five times daily—early in the morning before sunrise, later in the morning, at noon, in the evening and at night. This means that there should be worship and a change of dress and flowers. As far as the eatables are concerned, all items should be first-class preparations. There should be first-class rice, dhal, fruit, sweet rice, vegetables and a variety of foods to be sucked, drunk and chewed. All the eatables offered to the Deities should be extraordinarily excellent. In Europe and America there is presently no monetary scarcity. People are not poor, and if they follow these principles of Deity worship, they will advance in spiritual life. As far as placing the Deity in the bed is concerned, if the Deity is large and heavy, it is not possible to move Him daily. It is better that a small Deity, which is also worshiped, be taken to the bed. This mantra should be chanted: agaccha sayana-sthanam priyabhih saha kesava. “O Kesava, kindly come to Your bed along with Srimati Radharani.” (Hari-bhakti-vilasa 11.40)

The Deity should be placed in bed with Srimati Radharani, and this should be indicated by bringing the wooden slippers from the altar to the bedside. When the Deity is laid down, His legs should be massaged. Before laying the Deity down, a pot of milk and sugar should be offered to Him. After taking this thick milk, the Deity should lie down and should be offered betel nuts and spices to chew.

END QUOTE

We heard an opinion that if grihasthas have the Deities at home, the
Deities are very merciful and accept the status like guest at their
home

See my comments above. Worship in the temple is specifically called Rajopachara or kingly service.

and They are satisfied with whatever standard and offerings
grihasthas can offer and there are no offenses involved (of course not
speaking about not following 4 regs etc.).

We cannot say that no offenses are involved. There is always the possibility for offenses, both in house and temple worship. Even without house or temple worship there are offenses in chanting and in other aspects of life. We do deity worship to help clear offenses. We cannot say that home deities MUST accept anything and everything they are offered or any standard. The standards come from sastra (we always follow guru, sadhu and sastra). So educate yourself on the actual standards and try to follow them. As shown above a 5 or even 16 item standard is very simple. Especially when we understand that substitute items can be used as well as mental offering of items that cannot be obtained or performed.

Actually this is one of the most common questions that I get asked. "Prabhu, what is the minimum I can do?" Instead of thinking in this way we should instead think of what is the maximum we can do. At the same time we have to be practical and consistency is more important than the ability to offer elaborate puja.

Home situations are very different. If you need more detailed information please let me know.

sincerely

Gaura Keshava das

Sir Ivan se svým singlem "Hare Krishna"

Hvězda elektro-popových nahrávek Sir Ivan se svým singlem "Hare Krishna" prorazil mezi 10 nejlepších písní na žebříčku magazínu Billboard

New York EW 18. dubna (PROTEXT/PRNewswire)

Peaceman Music s potěšením oznamuje, že nejnovější singl, elektro-popová verze písně "Hare Krishna" rockové hvězdy Sira Ivana se ve vydání ze 16.dubna magazínu Billboard šťastně umístila mezi deseti nejlepšími hity. Na žebříčku deseti nejúspěšnějších písní tanečního klubu magazínu Billboard se mezi Sira Ivana a 1. místo dostali jen Lady Gaga, Katy Perry, Rihanna, Jennifer Lopez, a pět dalších. Po tomto úspěchu v USA následovala téměř stejně působivá reakce ve Velké Británii, kde se hit umístil na 15. místě žebříčku New Music Week a na 14. místě žebříčků DMC World House a DMC World UK Club.

"Hare Krishna" je nejnovější hit Sira Ivana v řadě remaků kultovních písní žánru pop dance ze šedesátých a začátku sedmdesátých let. Řetěz začal v roce 2001 vydáním první pop dance verze klasiky Johna Lennona "Imagine", která se ve stejném roce dostala mezi 40 nejlepších mezinárodních hitů na žebříčku Club Play magazínu Billboard.

Píseň "Hare Krishna" vyšla v létě loňského roku na Ibize ve Španělsku, a to samostatně na prvním kompletním albu Sira Ivana s názvem "I Am Peaceman," a také jako remixový balíček sedmi verzí, právě uprostřed sporů o náboženské podtexty a znamení týkající se kultu Hare Krishna. Diskuse však skončila ihned potom, co diskžokejové na Ibize zjistili, že Sir Ivan přepsal text přeložený do angličtiny s cílem soustředit se na šíření univerzální lásky a nikoli na modlení k nějakému konkrétnímu bohu. Poté, co si píseň vydobyla popularitu na tanečních parketech na Ibize, slavní diskžokejové ve Velké Británii, Francii, Německu a nakonec ve Spojených státech ji začali brát více vážně, začali oceňovat produkční kvalitu a pestrost mixů a přidali ji ke svým seznamům skladeb. "Úspěch hitu "Hare Krishna" je do značné míry zásluhou diskžokejů, kteří se chopili šance a začali píseň okamžitě podporovat, zatímco ostatní zaváhali. Jako umělec k nim chovám nejvyšší uznání a úctu," řekl Sir Ivan.

Rozhodnutí Sira Ivana nahrát tuto píseň nemá naprosto nic do činění s jakoukoli náboženskou vírou a on sám nemá absolutně žádný vztah k hnutí Hare Krišna. Sir Ivan vysvětlil: "Do konce svého života nikdy nezapomenu, jak jsem jako kluk v šedesátých sledoval muže a ženy z hnutí Hare Krišna, jak nosí oranžové šaty, mají vyholenou hlavu, tancují v parcích a rozdávají zdarma květiny na letištích. Bylo na nich vidět, že opravdově věří, že k dosažení stavu štěstí a vnitřního klidu stačí prostě jen být naživu, a že k tomu není nutné vlastnit hmotné statky. Neměl jsem ponětí, co znamená Hare Krišna, ale když jsem znovu a znovu poslouchal, jak zpívají nejslavnější mantru z Indie, vždycky jsem se dostal skoro do vytržení. Tak jsem pochopil, že je snadné dostat se do transu záznamem duchovního tance."

Elektro-popová verze "Hare Krishna" obsahuje různé mixy studiových profesionálů z celého světa, jako jsou producent Sira Ivana Ford, Hoxton Whores, DJ Praveen Nair, Flash Brothers, CR n' Sugarman, King & White a Tony Moran & Warren Rigg.

Sir Ivan daruje veškeré licenční poplatky za uměleckou nahrávku z prodeje kompletního alba nadaci Peaceman Foundation, charitativní organizaci, kterou vytvořil na boj proti zločinu podněcování k nenávisti a proti posttraumatickému stresovému syndromu (PTSD).

Album "I Am Peaceman" na Peaceman Music je dostupné k prodeji na iTunes a amazon.com. Singl a remixy hitu "Hare Krishna" jsou dostupné k prodeji na iTunes a Beatportu.

* Další informace o Siru Ivanovi najdete na stránkách

http://www.SirIvanMusic.com

Proč nepoužívat tapioku

   Oddáni z Indie poslali informaci jak se vyrábí tapioka. Tapioka je původně 
kořen nějaké rostliny, který se ve velkém naháže do veliké jámy v zemi a 
nechá se dlouhou dobu kvasit. Aby byl proces rychlejší, tak v noci přisvěcují 
umělými světly, které přilákají různý hmyz, hlodavce a další havěť, která do té 
jámy spadne a ta kaše se pak řádně promíchá a potom se pod tlakem lisuje skrze 
děrovanou formu (jako bundis do horkého oleje) a pak se ještě obrušují ty kuličky
a leští nějakým chemickým způsobem. Prý to smrdí okolo té výrobny na kilometry. 

Poznámka:  Tato informace se objevila na Pamhu. Není jisté, že všichni výrobci
na světě a i v Indii takto tapioku vyrábí. 

http://en.wikipedia.org/wiki/Tapioca

Rasismus je "kožní nemoc"

    Nejsme tohle tělo, ale jsme věčná duše dočasně v těle pobývající. V tomto životě můžu být „běloch“ a v příštím třeba „černoch“. A proto rasismus nemá smysl. Rasismus je jen „kožní nemoc“. Duše není běloch, černoch, žluťoch ani rudoch. Je to nehmotná částečka oživující všechna těla, včetně zvířat a rostlin. Bez duše je tělo mrtvé. Smrt (latinsky EXITUS) neznamená nic jiného než ODCHOD. Odchod koho a odkud? Odchod duše z těla. A odchod kam? Do nového těla. Je to jednoduché. A do jakého nového těla? To závisí na tom, na co myslíme při umírání a na tom, jakou máme karmu. Právě takového stavu bytí dosáhneme.

Duše je něco jako řidič v autě. Když tam je, tak se tělo („auto“) pohybuje, vypadá živé. Jakmile odejde, tělo („auto“) je bez pohybu, bez „života“, je mrtvé. Tělo i auto jsou vždy mrtvé, ale když v nich je řidič-duše, tak vypadají živé.

   Tělo je biochemický stroj, auto je mechanický stroj. Mají však společné rysy:

• auto jezdí na kolech, tělo chodí na  nohou
• auto má energii z motoru a paliva, tělo ze žaludku, střev a jídla
• do auta se nalévá palivo, do těla se vkládá biologická potrava
• auto zplodiny vylučuje výfukem, tělo řitním otvorem
• auto má kovovou konstrukci držící vše pohromadě a karosérii, která všechny „orgány“ vevnitř zakrývá, krátce po zakoupení krásně se lesknoucí a později rezavějící, tělo má kostru vše podpírající a v mládí kůži krásně se lesknoucí, v stáří již silně krabatící
• auto má elektrické obvody ovládající různé aparáty, tělo má nervovou soustavu
• auto má palubní počítač zpracovávající údaje o funkcích (a poruchách) zařízení i vnějších podmínkách, teplotě atd., tělo má mozek zpracovávající údaje o funkcích orgánů, smyslových vjemech, bolesti atd.
• auto má stěrače, tělo má oční víčka stírající nám naše „okna“
• auto má rozvody hadic s různými pro jeho funkci nezbytnými, většinou nechutnými tekutinami, tělo má totéž jen s jinými druhy kapalin
• a konečně – auto má řidiče, který ho vlastní, řídí, ovládá (pokud není náledí...) a pokud se s autem opravdu ztotožňuje a miluje ho, tak velice trpí  každou újmou autu způsobenou nehodou či poškrábáním laku
• podobně tělo má řidiče, duši, která ho vlastní, řídí, ovládá (pokud není náledí....) a pokud se s tělem opravdu ztotožňuje a miluje ho, tak velice trpí  každou újmou tělu způsobenou úrazem či poškrábáním laku (pardon kůže)

   Tak to by snad mohlo stačit... nějaké další nápady na podobnosti?

   Pokud lidé zanedbávají potřeby řidiče (nedají řidiči najíst), tak on nebude spokojený, i kdyby měl to nejlepší auto a bude mu dávat ten nejlepší benzín...

Podobně pokud lidé zanedbávají potřeby duše (nedají duši „najíst“, myšleno duchovní stravu), tak nikdy nebudou spokojení. MY JSME TA DUŠE, my můžeme být spokojeni jen když MY- DUŠE budeme jíst duchovní stravu, a to denně! Nestačí jen dávat denně stravu tělu – vždyť to je jen „auto“, zatímco řidiče (duši) necháváme hladovět!

autor: Álálanátha dás 

Nrsimha Čaturdáší - abhišek

ISKCON farma Nava Jiyada Nrsimha Kšétra v Německu:


ISKCON Májápur, Indie:

Šríla Prabhupáda v Německu

Pozvání na festival

Srdečně vás zveme na:

“Nitái-Gauránga festival“

Farma Krišnův dvůr, sobota 30.dubna 

Z organizačních důvodů jsme nemohli Nitái Gauránga festival, první výročí instalace Božstev, přeložit na 7. května. Festival proběhne podle původního plánu již tuto sobotu
30. dubna. Děkujeme za pochopení.

 



Festival konaný u příležitosti prvního výročí instalace Božstev Nitái-Gauránga.

Program: 
- celodenní kírtan (zpívání manter), abhišek (obřadné koupání Božstva) a lahodné prasádam (vegetariánská hostina).

Hare Krišna Hare Krišna Krišna Krišna Hare Hare
Hare Ráma Hare Ráma Ráma Ráma Hare Hare

Let's all unite in Krishna consciousness!!!

ekam sastram devaki-putra-gitam

eko devo devaki-putra eva

eko mantras tasya namani yani

karmapy ekam tasya devasya seva
(Gita-mahatmya 7)

"In this present day, people are very eager to have one scripture, one God, one religion, and one occupation. Therefore, ekam sastram devaki-putra-gitam: let there be one scripture only, one common scripture, for the whole world—Bhagavad-gita. Eko devo devaki-putra eva: let there be one God for the whole world—Sri Krsna. Eko mantras tasya namani: and one hymn, one mantra, one prayer—the chanting of His name: Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare/ Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Karmapy ekam tasya devasya seva: and let there be one work only—the service of the Supreme Personality of Godhead."

(- Srila Prabhupada, Bhagavad-gita introduction)

Pozvání na seminář

Srdečně vás zveme na seminář:

“Védské vzdělání a poznání pro každého“

Farma Krišnův dvůr, 22. - 25. dubna

Védské vzdělávání se více než na akademické znalosti soustřeďuje na vytváření charakteru žáků za předpokladu láskyplného vztahu mezi učitelem, který sám má splňovat ideál bráhmanského chování, a jeho studenty. Srdečně zveme všechny, kteří se zajímají o to, jak uplatňovat metody výuky dávných mudrců v dnešní uspěchané době.

Přednáší Priti Vardhana dás,

učitel ISKCONské gurukuly v Májápuru a žák Bhakti Vidja Púrny Mahárádže.

  

PROGRAM:

Pátek, 22.dubna:

Ranní přednáška ze Šrímad-Bhágavatamu.

Odpoledne seminář “Vedské vzdělání a poznání pro každého“ - úvod

Sobota, 23. dubna:

Ráno seminář - 1. část.

Dopoledne program se studenty z mayapurské gurukuly. Téma „Čistota“.

Odpoledne pokračování první části semináře a program se studenty z mayapurské gurukuly (jen pro muže).

Večer společný kírtan.

Nedelě, 24. dubna:

Ráno seminář 2. část.

Dopoledne seminář na téma „Samskáry“ a ohňová oběť s programem pro hosty.

Odpoledne pokračování druhé části semináře.

Pondělí, 25.dubna:

Ranní přednáška ze Šrímad-Bhágavatamu.

Odpoledne kurz vaření s mayapurskými studenty (tradiční indické recepty).

---------------------------------------------------------------

Příspěvek za prasádám a seminář činí:

- za sobotní seminář 150,-

- za nedělní seminář 150,-

- za oba dva dny 200,-

- kurz vaření 100,-

Jarní procházka

Jarní procházka

Jarní meditace

Bhagavad-gítá (10.35):
...z ročních období jsem kvetoucí jaro.

Ve významu k tomuto verši Šríla Prabhupáda píše:
...Jaro je období všemi oblíbené, protože není ani příliš horko, ani příliš zima a rozkvétají květiny a stromy. Na jaře se také koná mnoho obřadů na oslavu Krišnových zábav - proto je považováno za nejlepší a nejradostnější ze všech ročních období a zastupuje Nejvyššího Pána, Krišnu.

Důležitost ISKCONu a společnosti oddaných

(z přednášky Bhaktivaibhavy Svámího, 14.3.1998, Májápur)

Nedávno jsem studoval některé z dopisů Šríly Prabhupády týkající se sdružování se s oddanými, a jak Šríla Prabhupáda zdůrazňoval sdružování se s oddanými a praktikování vědomí Krišny ve společnosti oddaných.

Šríla Prabhupádá velice zajímavě definuje oddaného: Oddaný je ten, kdo striktně následuje pravidla a regulativní principy vědomí Krišny, každý den zpívá minimálně šestnáct kol a dodržuje všechna ostatní pravidla a regulace. Toto je oddaný. Šríla Prabhupáda vytvořil společnost ISKCON, která je tvořena takovými oddanými. A ať tomu věříme nebo ne, tato společnost je velice vznešená. Někdy vidíme, že se dějí různé věci, mnoho věcí se děje...Ve skutečnosti je však toto hnutí pro vědomí Krišny velice vznešené. Na to bychom neměli nikdy zapomenout.

V 10. zpěvu Šrímad Bhágavatamu v jednom významu je vysvětleno, Šríla Prabhupáda píše, že Pán Krišna se narodil v lůně ISKCONu. Jak úžasný výrok! Pán Krišna se narodil v lůně ISKCONu! Tak mocný výrok! To je ISKCON - neliší se od Krišny. Jestliže se chceme skutečně stát vědomými si Krišny, musíme se držet této společnosti. Prabhupáda to tolikrát zdůrazňuje, říká, že musíme praktikovat vědomí Krišny ve společnosti oddaných a nikdy společnost oddaných neopouštět.

Další úžasný výrok je, Šríla Prabhupáda říká, že jestliže si někdo myslí, že může praktikovat vědomí Krišny sám, mimo společnost oddaných, mimo ISKCON, tak jednoduše žije v iluzi. Prabhupáda to vysvětluje - taková osoba žije v iluzi. Někdy máme takovou tendenci, jít na osamělé místo, praktikovat vědomí Krišny v osamění, zdá se, že to bude snadnější. Lidé se dnes zdráhají, když slyší slovo instituce. Vybaví se jim výroky, které říkají, že instituce mění dobré lidi ve špatné. Všechny takové výroky: „Jsi dobrým člověkem a když se připojíš do jakékoliv instituce, staneš se špatným.“ Myslí si, že taková je povaha každé instituce, včetně této instituce pro vědomí Krišny. To je však nesmysl! Musíme mít stále na paměti, že Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí velice chtěl takovou společnost.

Udělal jsem malý průzkum a zjistil jsem, že Šríla Prabhupáda slovo instituce použil mnohokrát - „Naše instituce pro vědomí Krišny...“ Poté jsem ve slovníku vyhledal definici: "Instituce znamená společnost nebo organizace určená pro vzdělávání společnosti a pro vydávání literatury." Užasné! Toto je definice slova instituce podle slovníku: "Organizace nebo společnost určená ke vzdělávání společnosti a k vydávání knih." Šríla Prabhupáda velice pečlivě vybral toto slovo, protože přesně vystihuje naši misi. Šríla Prabhupáda to slovo použil mnohokrát a musíme mít na paměti, že bez vytvoření duchovní společnosti, instituce, není možné rozšířit vědomí Krišny po celém světě.

V minulosti mělo mnoho velice vznešených osobností stejný problém. Myslely si, že je něco špatného na organizované instituci. Šríla Prabhupáda však na tom velice trval. Pevně se chopil pokynu svého duchovního mistra a velice pečlivě se snažil vytvořit instituci, která by organizovala věci. A teprve poté bylo možné rozšířit vědomí Krišny po celém světě.

A nyní, zrovna nedávno, ministerský předseda Indie během oslav a abhišeku u příležitosti 100. výročí narozenin Šríly Prabhupády v Kalkatě, svými vlastními slovy velice, velice chválil společnost pro vědomí Krišny, úspěchy Šríly Prabhupády a ISKCONu... Vyslovil výrok, o kterém svolil, že je možné ho dokonce i publikovat, řekl: “Jsme velice pyšni na Šrílu Prabhupádu a ISKCON. Tato země, Indie, je pyšná na Šrílu Prabhupádu a ISKCON.“ Veřejně pronesl tento výrok. (oddaní tleskají a volají Haribóol!!!). Šríla Prabhupáda kí džaj! Šrímad Bhágavatam kí džaj! Goura Prémanandé!

Festival Ráma Navami 2011

Několik fotografií z oslav festivalu Ráma Navami v chrámu v Lužcích:

Rama Navami 2011

Hare Krišna na Woodstocku v Polsku

Kdyby jatka měla prosklené zdi, všichni by byli vegetariáni.
- Sir Paul McCartney

Gauranga Bhajan Band

Skvělý song, hezké video... Moc hezký text, zvláště se mi líbí část:

"...My habitual desire to control, I now abandon.
And from my schemes so carefully conceived,
I release everyone.
...And in humility,
Set you free from me.
My playing God is over.
Now I surrender, surrender, surrender, surrender..."

Gaura Vani Prabhu nám pomáhal se scriptem k filmu Mother Ganga. All glories to his service!!!

Gaura Púrnimá 2011

Fotka úplňku vyfocená oddanými během letošních oslav Gaura Púrnimy ve Španělsku. Gauránga!!! Hariból!!!!

Boj o přežití

Materiiální svět znamená boj o přežití. Védský aforismus říká "džívo džívasja džívánám" - jedna živá bytost je potravou jiné živé bytosti.
 ----------------------------

Kurukšétra v trávníku

Tato hmotná energie je hezká, ale má také druhou stránku. Je velice pěkné, když vidíme obě strany zároveň. Můžete se například podívat na trávník a uvidíte v něm pěkné místo na piknik. Ale nyní se na něj podívejte na chvilku s lupou. Podívejte se co se tam děje. Je tam džungle. A v té džungli všechna ta zvířata, hmyz je obrněn jako tanky. A útočí jeden na druhého. A jeden odchází s nohou toho druhého. Můžete říci, óóó tento trávník vypadá tak mírumilovně. Já říkám ne, je to Kurukšétra. Záleží na tom, jak se díváte. A oddaný vidí oboje.

Kadamba Kánana Svámí, 21/10/2010, SB 8.4.13, Canberra, Austrálie

Odhodlání v oddané službě

Několik myšlenek, které mě inspirovaly při shlédnutí této fotografie:

- musíme být "ekeha" - mít jeden cíl a být odhodlaní v oddané službě - vyavasayatmika buddhir ekeha kuru-nandana (Bg.2.41), potom milostí oddaných, Gurua a Krišny dokážeme velké věci

- materiální síla je pomíjivá, k překonání hmotné existence potřebujeme duchovní sílu, milost Šrí Balarámy

- něco zničit je relativně jednoduché (někdy stačí pouze jeden úder), ale něco stvořit a udržovat, to vezme daleko více úsilí a práce

- pokud nežijeme v souladu s plánem Nejvyšší Osobnosti Božství, budou všechny naše plány nakonec rozdrceny silou času (smrt...)

- slovo "nemožné je jen ve slovníku hlupáků

- osvoboď svou mysl (free your mind)

- máme se soustředit na cíl, kterého chceme dosáhnout a ne na překážky. Vědomí musí být soustředěné ZA překážky, potom je překonáme s lehkostí. (- z přednášky Urmíly deví dásí)

autor příspěvku: Priya-kírti dása

Proč oddaní nejedí česnek a cibuli

Kurma Dása

Možná víte, že česnek a cibule spolu s pórkem, pažitkou a šalotkou patří do botanické skupiny česnekovitých (allium). Oddaní tyto rostliny nejedí, protože je nelze nabídnout Krišnovi a nejsou příznivé pro praktikování oddané služby.

Podle Ajurvédy, klasické indické zdravotní vědy, jsou potraviny rozděleny do tří kategorií – sattvické, radžasické a tamasické – potraviny v kvalitě dobra, vášně a nevědomosti. Cibule, česnek a ostatní rostliny rodu česnekovitých jsou klasifikovány jako radžasické a tamasické, což znamená, že zvyšují vášeň a nevědomost.

Ti, kdo praktikují čistý bráhmanský způsob vaření pocházející z Indie, včetně mě a vaišnavů – následovníků Pána Višnua, Rámy a Krišny – s potěšením vaří pouze potraviny v sattvické kategorii. Tato jídla zahrnují čerstvé ovoce, zeleninu a bylinky, mléčné produkty, obilniny, luštěniny, a tak dále. Vaišnavové výslovně nevaří radžasická ani tamasická jídla, protože nejsou vhodná pro obětování Božstvu.

Radžasické a tamasické potraviny se nejedí rovněž proto, že jsou škodlivé pro meditaci a oddanost. „Česnek a cibule jsou jak radžasické, tak tamasické, a pro jogíny jsou zapovězeny, neboť svazují vědomí pevněji s tělem,“ říká známý odborník na Ajurvédu, Dr. Robert E. Svoboda.

Podle některých odvětví západní medicíny mají rostliny rodu česnekovitých určitý zdravotní přínos; česnek je, tedy alespoň v alopatických lékařských kruzích, považován ze přírodní antibiotikum. Co se však týče jejich údajného blahodárného vlivu na kardiovaskulární systém, nedávné klinické detailní výzkumy do této oblasti příliš světla nevnesly.

Negativních věcí lze však o česneku a cibuli říci mnoho. Nepříliš známá je skutečnost, že syrový česnek může obsahovat škodlivou bakterii způsobující intoxikaci botulotoxinem (potenciálně i smrtelnou). Možná díky znalosti právě tohoto faktu napsal římský básník Horatius o česneku, že je „zhoubnější než jedovatý odvar z bolehlavu.“

Je třeba též zdůraznit, že duchovně praktikující osoby se česneku a cibuli vyhýbají proto, že tyto rostliny stimulují centrální nervový systém a mohou jedince vyrušovat ze slibu celibátu. Česnek je přírodní afrodisiakum. Ajurvéda ho doporučuje jako povzbuzující prostředek při ztrátě sexuální síly z jakékoli příčiny, impotenci z přehnaného holdování pohlavnímu životu a při nervovém vyčerpání následkem zhýralých sexuálních zlozvyků. Je řečeno, že ho mají užívat speciálně muži s vysokým nervovým napětím a slábnoucí sexuální silou.

I taoisté před tisíci lety zrealizovali, že rostliny rodu allium jsou pro zdravého člověka škodlivé. Mudrc Tsang-Tsze ve svých spisech hovoří o česnekovitých jako o „pěti aromatických či štiplavě páchnoucích rostlinách“, z nichž každá má neblahý vliv na jeden z následujících pěti orgánů: játra, slezinu, plíce, ledviny a srdce. Cibule je konkrétně škodlivá pro plíce, česnek pro srdce, pórek pro slezinu, pažitka pro játra a jarní cibulky pro ledviny.

Tsang-Tsze říká, že tato čpící zelenina obsahuje pět různých druhů enzymů, které jako reakci způsobují „odpudivý dech, mimořádně hnusný zápach potu a pohyby ve střevech; vedou k holdování hříšným požitkům, zvyšují neklid, agresivitu a úzkost,“ obzvláště silně, jsou-li tyto rostliny požívány v syrovém stavu.

Podobné věci popisuje Ajurvéda. „Tyto (česnekovité) rostliny jednak způsobují odporný dech a nechutný tělesný zápach, a také vyvolávají podrážděnost, hněv, úzkost, neklid a agresivitu. Jsou proto škodlivé fyzicky, citově, mentálně a duchovně.“

V osmdesátých letech minulého století zjistil Dr. Robert C. Beck DSc. ve své studii o funkcích lidského mozku, že česnek má škodlivý efekt na mozek. Přišel na to, že je česnek pro člověka toxický, jelikož v něm obsažené sulfon hydroxylové ionty pronikají krevní mozkovou bariérou a jsou pro mozkové buňky jedovaté.

Dr. Beck vysvětlil skutečnost zjištěnou v padesátých letech, a to že česnek dva- až třikrát prodlužuje reakční dobu pilotů při letových zkouškách. To proto, že toxický efekt česneku desynchronizuje mozkové vlny. Vojenský lékař každý měsíc chodil všem pilotům připomínat: „Neopovažujte se jíst česnek 72 hodin před tím, než poletíte s jakýmkoli naším letadlem, protože to zhoršuje čas vaší reakce. Jste třikrát pomalejší, než když si česneku nedáte ani trochu.“

Ze stejného důvodu jsou rostliny z rodiny česneku obecně považovány za nevhodné pro psy.

I když Číňané česnek ve své kuchyni používají, považují ho za škodlivý pro žaludek, játra a oči, a při konzumaci v nadměrném množství za příčinu závratí a rozptýlené energie.

Česnek není vždy považován za zcela prospěšný ani v západní kuchyni a medicíně. Mnoho zdravotních odborníků uznává, že kromě toho, že zabíjí škodlivé bakterie, ničí také bakterie prospěšné, které jsou důležité pro správnou funkci trávicího systému. Pro zdravého člověka tedy není vhodné ho preventivně užívat ani jako antibiotikum.

Osoby praktikující reiki doporučují lidem vyloučit česnek a cibuli z životosprávy mezi prvními substancemi – spolu s tabákem, alkoholem a farmaceutickými přípravky. Z toho je zjevné, že rostliny rodu allium mají na lidské tělo negativní efekt a měly by být z jídelníčku vynechány i ze zdravotních důvodů.

Homeopatická medicína dochází ke stejnému závěru a zjišťuje, že konzumace červené cibule způsobuje suchý kašel, slzení očí, kýchání, smrkání a další známé symptomy spojené s nachlazením.

Toto jsou jen některé důvody, proč se vyhýbám pórku, pažitce, šalotce, česneku a cibuli.

Kurma Dása je světově proslulým vegetariánským kuchařem a autorem mnoha kuchařek, účinkující ve vlastní kuchařské show a mnoho let vyučující vaření na kurzech.


Šríla Prabhupáda o česneku a cibuli

Tazatel: Co nejíte?
Prabhupáda: Nejíme nic, co nebylo nabídnuto Krišnovi. A připravujeme potraviny tak, jak to doporučují posvátná písma. Jsou většinou ze zeleniny, obilovin, ovoce a mléka.
Tazatel: Žádné maso.
Prabhupáda: Ano. Žádné maso, cibule, česnek, žádná intoxikace, alkohol. Nekouříme a nepijeme ani čaj a kávu. Přijímáme zkrátka jen to, co je absolutně nezbytné pro udržení těla v dobré kondici k praktikování vědomí Krišny. Nelibujeme si v luxusu..., ani v uspokojování jazyka. (Rozhovor pro rádiovou stanici KGO, 12. března 1968, San Francisco)

Co se týče potravin pro obětování, dělejte, co je třeba. Obětovat je možné vše dobré, co máte k dispozici, pokud v tom není maso, ryby, vejce, česnek, cibule, či další odporné přísady. (Dopis Upendrovi, 19. února 1972, Kalkata)

Rozdělit kuchařskou knihu na dvě části je dobrý nápad. Vůbec nevadí, že oddaní vymysleli nějaké recepty, pokud jsou striktně vegetariánské, bez česneku, cibule, a podobně. (Dopis Kirtanánandovi, 27. října 1972, Vrindávan)


Několik citátů z šástry

Čandogya Upanišada praví, že pokud je naše strava čistá, stane se čistou také mysl; je-li čistá mysl, pak vzpomíná na Pána, a vzpomínáním na Pána je dosaženo vysvobození (citováno v BG, kap. 3, verš 11, význam). Dotyčný verš zmiňuje čisté jídlo jako zcela zásadní prvek duchovního pokroku. Proto také smriti šástry oslavují čistou potravu jako nejúžasnější prostředek napomáhající očištění vědomí. Z tohoto důvodu posvátná písma pro osobu toužící po dokonalosti života pečlivě vymezují vhodné a nevhodné jídlo.

Manu-samhita, je „Zákoníkem pro lidstvo“, a čtyři regulativní principy, které oddaní Krišny dodržují, vlastně pocházejí přímo z Manu-samhity, včetně pokynu vyvarovat se jedení cibule a česneku. Nařízení nejíst cibuli a česnek nenajdeme přímo v Bhagavad-gítě ani ve Šrímad-Bhágavatamu. Je uvedeno v Manu samhitě 5.5 a 5.19 a dalších dharma-šástrách.

Česnek, pórek a cibule, houby a všechny rostliny vyrůstající z nečistých substancí nejsou vhodnou potravu dvojzrozených lidí. (MS 5.5)

Z dvojzrozeného člověka, který záměrně jí houby, prasata, česnek, drůbež, cibuli či pórek, se stane vyvrženec. (MS 5.19)

Pozřením česneku a cibule se člověk stává hříšným, a jako nápravu by měl provést Čandrayanu. (Garuda Purána 1.97.3)

Cibule, sélu, česnek, goplyuša (kravské mléko před uplynutím deseti dnů od porodu telete), tanduliya (obilí rostoucí na fekálním odpadu) a houby – tomu všemu je nutno se vyhnout. (Skandha-purána, 40.9)


Některá další fakta o česneku a cibuli

Česnek a cibule zvyšují pohlavní touhu. Přiklání-li se člověk k duchovnu, odklání se od světských požitků. Kvůli svým stimulačním vlastnostem nebyl česnek nikdy součástí jídelníčku například ani v čínské a japonské buddhistické tradici, jejíž praktikanti vnímali, že dokáže narušit spirituální rovnováhu člověka. Česnek nebyl nikdy přijat japonskou tradiční kuchyní a zenoví mistři se mu vyhýbali.

Občané starověkého Řecka, zvláště aristokracie, česnek rázně odmítali a jeho zápach shledávali odporným. Každý, kdo byl cítit česnekem, byl považován za vulgárního a nebyl mu dovolen vstup do chrámů.

Hippokratés, nejslavnější lékař antického starověku, varoval, že česnek „způsobuje nadýmání, pocit horka na hrudi a bouřlivé rozrušení hlavy; podněcuje úzkost a zhoršuje každou stávající bolest.“

Stejně jako v Řecku nezahrnovaly česnek do svého jídelníčku ani vyšší společenské kruhy raného Říma, nicméně touto bylinou záměrně krmily dělníky a otroky, čímž zvyšovaly jejich sílu a výdrž. Každý, kdo páchl česnekem, byl pokládán za člověka nízkého původu. Ani cibule od dávné historie až do devatenáctého století bohatým vrstvám nevoněla a byla chápána jako podřadná potravina pro chudé. Jíst česnek bylo rovněž zapovězeno kněžím ve starém Egyptě. V Pompejích byli „podřadní prodejci“ nabízející cibuli, vypovězeni ze společenství obchodníků s ovocem a zeleninou, a museli si založit spolek vlastní.

Jedna turecká legenda praví, že když byl z nebe vypovězen Satan, česnek vyrašil tam, kam na zemi poprvé šlápl levou nohou, a cibule začala růst na místě otisku jeho pravého chodidla.

Britové až do osmnáctého století nahlíželi na česnek silně negativně a vyjadřovali se o něm nelichotivým způsobem, například v tom smyslu, že je „nevhodný pro dámy v paláci, i pro ty, kdo se jim dvoří“, nebo že „česnek je součástí trestu pro ty, kdo spáchali hrůzostrašné zločiny.“ Když slavný básník Percy Shelly se svým přítelem Lordem Byronem navštívil Itálii, byl šokován a zděšen, když viděl, že jeho přítel jí česnek servírovaný na společenském večírku.

Védští bráhmanové v Indii se dodnes zdržují pojídání česneku a cibule kvůli jejich nadměrně stimulačním účinkům a odsuzují tyto potraviny coby překážku znemožňující člověku dosažení vyšší duchovní úrovně.

Váraha Purána praví, že když byl při boji mezi polobohy a démony poražen démon Bali, kapky krve z jeho ran dopadly na zem, a v těch místech pak vyrostly cibulovité rostliny. Jejich pojídání nás tedy přibližuje k tamo guně (kvalitě nevědomosti), která je charakteristická pro povahu démonů a škodlivá pro bhakti.

V jiném příběhu Védy také uvádějí, že cibule a česnek vzešly i z mrtvého těla zavražděné krávy, a proto je jejich jedení považováno za rovnocenné s jedením masa. Z pohledu šáster jde o porušení principu vegetariánství. Maso je tamasické, a česnek s cibulí jsou také tamasická a radžasická potravina. Proto jsou pro následovníky védské kultury tabu.

Někteří lidé říkají, že je s těmito příběhy spojena i oranžová mrkev, což je však omyl, neboť mrkev je křížená zelenina, která byla záměrně vyšlechtěna až relativně nedávno ve středověké Evropě.


Je to jen naše věc?

Toxiny z cibulovitých rostlin pronikají tělem velmi rychle a agresivně. Pokud například holým chodidlem rozetřeme stroužek česneku, za krátkou chvíli je možno ucítit česnekový zápach z dlaně ruky, kterou jsme se česneku vůbec nedotkli. Pokud tyto látky přímo pozřeme, šíří se za okamžik skrze náš dech a pokožku do okolního prostoru. Nejen, že intenzivně a nepříjemně páchnou, ale navíc kromě negativního působení na naše vlastní vědomí ovlivňují nepříznivě i ostatní osoby, které s námi dýchají tentýž vzduch. Vyhýbat se potravinám obsahujícím cibulovité rostliny bychom se tedy měli nejen v zájmu svého vlastního duchovního pokroku, ale také s ohledem na ostatní duchovně praktikující osoby, s nimiž se setkáváme a trávíme s nimi čas, zvláště jde-li o pobyt v uzavřené místnosti. Lidskému tělu trvá poměrně dlouho, než se od nepříznivých látek obsažených v cibulovitých rostlinách očistí a přestane je vylučovat do okolí. Pokud zatím nejsme schopni se takovým potravinám vyhýbat trvale, je pěkné se vzdát jedení jídel s obsahem česnekovitých rostlin alespoň 48 hodin před účastí na společné akci s ostatními oddanými Krišny.



Není vůně jako vůně

S tématem předchozího článku pojednávajícího o jedení a zápachu cibulovitých rostlin a jejich nepříznivého vlivu na duchovní praxi úzce souvisí také problém používání parfémů, deodorantů, či nejrůznějších antiperspirantů (přípravků proti pocení) dostupných dnes v obchodech v našich zeměpisných šířkách.

Stejně jako složky přijímaných potravin mají i látky vstřebávané do těla skrze kůži či spolu s vdechovaným vzduchem schopnost ovlivňovat naše vědomí, mysl, jemnohmotné i hrubohmotné tělo. Jedním z oborů ajurvédy je také aromaterapie, která využívá esenciální vonné oleje k vyvažování jemných energií v lidském těle a k léčbě nejrůznějších obtíží. Vůně má totiž schopnost nést určitou informaci, která nějakým způsobem působí na osobu, jež ji vdechuje, ať již na vědomé či podvědomé úrovni.

Podobně jako u jídla spadají i složky vonných prostředků do sattvické, radžasické a tamasické kategorie, byť je jejich působení na naši osobu často subtilnější než je tomu u potravin. Védské kultuře byla tato skutečnost vždy známa, a proto byl při výrobě a používání vonných substancí brán ohled mimo jiné i na to, aby byly příznivé pro vědomí člověka a nebránily mu v duchovním rozvoji. V dnešní době jsou bohužel kosmetickým průmyslem často produkovány vůně, které mají přesně opačný efekt a působí na naše jemnohmotné tělo, mysl a vědomí negativně.

Velká část levných voňavek a antiperspirantů je dnes ve velkém vyráběna synteticky a jejich složení je navíc často záměrně upraveno tak, aby přitahovaly pozornost osob opačného pohlaví nacházejících se v našem okolí. Ve védské kultuře se naopak vůbec nepoužívají speciálně „pánské“ a „dámské“ parfémy vyrobené záměrně s takovou chemickou skladbou, aby hrubě útočily na nízké pudy a agitovaly osoby opačného pohlaví. Moderní animalistická kultura považuje pachové vábení lidských samečků respektive samiček za výborný prostředek napomáhající v ideálním případě k zaujetí a získání partnera k nedovolenému sexu. Ve společnosti osob následujících védskou kulturu však právě proto není používání takových moderních vůní žádoucí, nehledě na to, že praktikujícím duchovním aspirantům vedle nevítaného rozrušujícího vlivu na jejich mysl a vědomí takové parfémy začnou dříve či později spíše nepříjemně páchnout.

Ani kvalitní a značkové západní bylinné parfémy a deodoranty však často nejsou zcela bezproblémové. Co se týče i zdánlivě neškodných či domněle příznivých vůní přírodního původu, jejichž hlavní složkou jsou rostlinné ingredience, může v nich být jako fixátor či nositel rostlinné vůně použita živočišná přísada zlepšující trvanlivost a stálost hlavního aromatu. Pomineme-li, že získávání těchto přísad může být v rozporu se zásadou zbytečného neubližování cítícím živým tvorům za účelem našeho smyslového požitku, je vdechování či vstřebávání takových živočišných látek pro duchovně praktikující osoby nežádoucí, neboť nás na subtilní úrovni ovlivňují stopami nízkého zvířecího vědomí. Ve svém původním stavu tyto látky člověku nikoli náhodou nepříjemně, odpudivě a pronikavě páchnou. „Vonět“, tedy alespoň některým lidem, začnou až po značném naředění.

Už jen samotný původ těchto látek je poměrně odrazující od jejich nanášení na vlastní tělo či od „požitku“ z jejich vdechování. Posuďte sami. K živočišným složkám používaným v parfémech patří například ambra. Je to silně čpící tukovitá, lepkavá hmota vylučovaná spolu s trusem z trávicího traktu vorvaně obrovského. Před použitím se musí nechat tři roky větrat na vzduchu. Další oblíbenou přísadou parfémů je mošus neboli pižmo. Jde o zrnka s velice silným odérem nacházející se ve výměšcích podkožních žláz samce asijského jelínka kabara pižmového. Lovci pižmové váčky uložené poblíž pohlavního ústrojí uloveným zvířatům odřezávají a suší je na slunci. Díky skutečnosti, že má pižmo afrodisiakální účinky, je součástí celé řady výrobků. K vázání jiných vůní se v parfémech používá také cibet, což je mazlavá sekrece získaná z podocasních análních žlázek cibetky, kočkovité šelmičky žijící v Africe a Asii. Podobnou parfémovou přísadou je rovněž hyraceum, ztuhlý nevábně zapáchající výkal skalního jezevce žijícího v jižní Africe. Stálost vůní ve voňavkách udržuje i původně silně hořce čpící castoreum neboli bobřina, což je výměšek bobra Castor fiber, tvořící se mu ve dvou análních žlázách. Při využití v parfémovém průmyslu se navíc míchá s jeho močí.

Dnes jsou tyto živočišné přísady parfémů již často vyráběny v laboratořích syntetickou cestou, což však na jejich degradačním účinku na lidské vědomí nic nemění. Mají totožné chemické složení, a výsledný smyslně provokující či stimulující efekt takových voňavek působí kromě čichového smyslu dráždivě na celou naši nervovou soustavu.

Jelikož jen málo z nás je odborníky na míchání a složení parfémů, a ne každý může vnímat či předem odhadnout jejich účinek na mysl a vědomí, ať již naše vlastní, či těch, kteří se s námi nacházejí v jedné místnosti, je pro oddané lepší parfémy a další vonné přípravky nabízené v dnešních reklamách a obchodech raději vůbec nekupovat. Vhodné je naopak používat příznivé a čisté tradiční indické přírodní vůně nabídnuté nejprve pro potěšení Nejvyššímu Pánu, které zklidňují naši mysl, očišťují vědomí a podporují náladu oddanosti a rozjímání o Krišnovi. Přijatelné jsou také čistě přírodní neagresivní antiperspiranty, které lze u nás zakoupit ve specializovaných prodejnách, na jejichž etiketách je výslovně uvedeno, že neobsahují žádné živočišné produkty či syntetické látky.