autor: Arrudha deví dásí
Šríla Prabhupáda řekl, že děti by se měly od samého počátku učit sánskrt a angličtinu tak, aby mohly číst všechny jeho knihy. Potom budou na vyšší úrovni než M.A. a Ph.D., protože poznání v těchto knihách je tak pokročilé. Děti budou vzdělané, šťastné, spokojené a dokonce půjdou zpátky domů, zpátky k Bohu.
Šríla Prabhupáda zvláště doporučoval, aby děti v gurukulách četly Šrímad Bhágavatam. Je to zřejmé z mnoha přednášek. V roce 1974 Šríla Prabhupáda v přednášce ze Šrímad Bhágavatamu (1.16.22) potvrdil, že díky Bhágavatamu děti získají poznání o všech námětech světa a nebudou potřebovat nic jiného. Prosím čtěte pečlivě následující citaci.
“Ve Šrímad Bhágavatamu naleznete vše, co je nezbytné pro pokrok lidské civilizace, vše je zde popsané. A poznání také, poznání ze všech oborů. Dokonce z astronomie, astrologie, politiky, sociologie, atomární teorie, je zde vše. Vidya-bhagavatavadhi. Proto, když velmi pečlivě studujete Šrímad Bhágavatam, získáte veškeré poznání. Protože Bhágavata začíná z bodu tvoření. Janmady asya yatau.”
Když jim dáme tento základ, tak si děti budou jisté svou duchovní identitou a budou také úspěšné po akademické stránce. Prabhupádovy knihy povzbuzují logické a kritické myšlení, což jsou hlavní prvky akademického vzdělávání. I základní pochopení filosofie Bhágavatamu dalece převyšuje úroveň myšlení, kterou nalézáme ve většině vysokoškolských kurzů.
Šrímad Bhágavatam pokrývá všechny náměty. Když se budou děti učit skrze Bhágavatam, budou mít náskok ve všech těchto tématech a později, když je budou muset studovat prostřednictvím nedevocionálních knih, budou mít správnou védskou perspektivu a nebudou zmateny ateistickým materialistickým myšlením.
Studium Bhágavatamu je s dětmi snadnější, protože obsahuje filosofii Bhagavad-gíty v podobě příběhů. Máme zkušenost, že dokonce v šesti letech mohou děti začít číst přímo z Prabhupádových knih a díky síle těchto knih se budou jazykové schopnosti dětí velmi rychle zvětšovat. Jakmile dobře ovládnou umění jazyka, mohou zvládnout libovolný námět.
Prabhupáda chtěl pro naše děti vzdělávání ve vědomí Krišny. Také chtěl, aby se všechny věci učily Krišny si vědomým způsobem. Zdůrazňuje to v dopise: „Co nejdříve bychom měli otevřít naši vlastní školu a učit děti vědomí Krišny prostřednictvím angličtiny, což je jedním z našich programů. Naše škola nebude vládou uznaná, protože nemůžeme následovat vládní program. Chceme učit pouze vědomí Krišny… Pokuste se ihned představit pokyny vědomí Krišny studentům prostřednictvím angličtiny… Naše ženy-oddané se mohou zaměstnat výukou dětí: trochu anglické gramatiky, čtení a psaní, zeměpis, aritmetika, dějepis, sánskrt, ale všechno by mělo být vědomé si Krišny – to je Bhágavata program.“
Jak studovat Šrímad Bhágavatam
Rozhodla jsem se vyzkoušet model Šríly Prabhupády ve svém domácím vzdělávání. Začala jsem děti učit prostřednictvím Šrímad Bhágavatamu, když jim bylo osm a šest. V tomto věku ani chlapci nemohli udržet pozornost při čtení dlouhých významů, a proto jsme v těchto raných letech většinou četli jen překlady veršů. Bylo to velmi pěkné, protože díky poutavým příběhům vydržely děti číst s nadšením. Často jsme čtení přerušovali a debatovali o příbězích a o duchovních ponaučeních, které se z nich můžeme naučit. Postupně byly diskuse hlubší a aby děti našly odpovědi na své otázky, tak postupně začaly číst také významy. Někdy jsem některé předem naskenovala, abych vybrala ty, které by mohly rády číst. S ohledem na jejich schopnost porozumět filosofickým námětům jsem se s nimi tato témata snažila diskutovat co nejhlouběji a zároveň jsem se snažila ustanovit svrchovanost védských písem.
Co bylo úžasné, že pouhým čtením Šrímad Bhágavatamu, dvě nebo tři hodiny denně, se jejich jazykové schopnosti a schopnost chápat velmi zlepšily. Příležitostně jsem jim dávala úkoly na psaní, ale většinou jsme četli nebo diskutovali. Za pět let nejen že četli na vysoké úrovni, ale také jejich chápání jemnějších záležitostí bylo úžasné. Naučily se dobrému úsudku, logickému myšlení, debatě a dovednostem v komunikaci. Když šly na univerzitu, neměly skoro žádné problémy s americkou historií, vědou, anglickou literaturou jako je Shakespeare, humanitními obory, antropologií a sociologií. Byla jsem překvapena, jak se to stalo! Bodovaly vysoce v každém předmětu a učitelé říkali, že jejich pochopení a zralost byla lepší než u ostatních dětí ve třídě. Stejnou zkušenost jsme měli i se všemi dalšími dětmi, které následovaly Bhágavata metodu.
Je to praktické?
Další otázkou, která může vyvstat je, zda je to praktické učit pouze z Praphupádových knih? Nepřipraví je vzdělávání skrze písma pouze pro život kázání a ostatních devocionálních aktivit? Budou mít děti dostatek dovedností a znalostí, aby byly schopné žít v tomto světě, mít práci, oženit se a zvládat společenské a finanční závazky, které přináší ášram?
V našem případě jsme zjistili, že nás písma vybavují oběma věcmi, protože nás učí nejenom účel života, ale také povahu hmotného světa a jak vněm žít a současně se připravovat na odchod k Bohu po smrti. Poznání v nich je úplné, nic nechybí, ani hmotně, ani duchovně. Šríla Prabhupáda například uvedl, že čtením Šrímad Bhágavatamu “můžeme pochopit každou psychologickou situaci ve světě.“
Bhágavatam také učí děti dobrému chování a charakteru prostřednictvím příběhů jako jsou: Královna Kuntí, Prahlád Maharádž, Dhruva Maharádž a Kapiladéva. Mnoho oddaných popsaných v Bhágavatamu jako Prahlád a Dhruva jsou samy děti, čímž mají děti dokonalé příklady a hrdiny, které mohou následovat. Tyto příběhy nejsou smyšlené, spíše jsou to zábavy Krišny, Jeho inkarnací a Jeho oddaných. Čtením o jejich činnostech se sdružujeme s těmito velkými osobnostmi a takto začínáme rozvíjet jejich charakter. Jak děti stárnou, začínají samy oceňovat jejich pokyny.
Takto děti čtením Šrímad Bhágavatamu získají nejen akademické kvalifikace a dobrý charakter, ale také se stanou čistými oddanými. Šríla Prabjhupáda toto dále potvrzuje v jiné přednášce, kde uvádí “Čtení Šrímad Bhágavatamu je čistá oddaná služba. Jediným důvodem proč máme všechny další zaměstnání v naší Krišny si vědomé společnosti je, že víme, že nezvládnete číst Šrímad Bhágavatam neustále.“
